Dopady Koloděje na hradní obyvatelstvo
Kolodějova pouť je již v kouzelnickém světě vyhlášenou záležitostí. Každé léto většina studentů už vyhlíží Koloděje s celou jeho parádou. A přitom se příprava i průběh poutě nelíší nijak výrazně od předchozích let.
Jakmile odevzdáme poslední eseje, provedeme nádech, výdech a několika denní odpočinek, už už se začínáme rozhlížet po jiné aktivitě, ať jde o pomoc koleji, dohánění restů i trestů či nájezdy s čerstvě vydělanými srpci na Příčnou. Jenže, Koloděj k létu neodmyslitelně patří, a tak čekáme na první zvuky řehtaček linoucích se z dálav. A když je zaslechneme v Prasinkách, začnou opravdové prázdniny.
V nováčcích a prvních ročnících to samozřejmě vyvolává vlnu vzrušení a radosti. Vidíme je pobíhat po Velké síni, Prasinkách, kolejní místnosti – prostě všude, jak svírají hory štěstíček z poutě, papírových růží či plyšových pejsků či zajíců. Slyšíme cinkot žetonů, jak s nimi kdekdo kšeftuje, vidíme nadšené tváře nováčků, kterým dají starší studenti žetony zadarmo. Starší studenti pak postávají opodál, většinou s růží ve své oblíbené barvě, případně s nějakým vychytaným oblečkem. Samozřejmě ne všichni, někteří jsou do poutě pořád zamilovaní, jako když tu byla pro ně poprvé.
Co se vzhledu jednotlivých obyvatel hradu týče, ten se také razantně s každým létem změní. Jak celý rok vstřebáváme informace, tak přijde letní chvíle, kdy musíme zákonitě začít bláznit (někteří to samozřejmě zvládají celý rok). To se projeví na vzhledu. Máme tady slečinky, které práskají bubliny ve velkých růžových brýlích, pány, kteří předvádí triky s jojem, a vlastně všechny, kteří mají na hlavě zelená tykadla, frkačky všude kolem sebe, hvězdy nad hlavou a obruče kolem těla. Přes léto je tu jeden šílenější návrh oblečení než druhý. A kam se člověk podívá, tak někdo frká, hází růstový prášek, palačinku nebo sliz… V tomto období je opravdu užitečné bublinové kouzlo – alespoň na průchod Velké síně.
Pouť je všelijaká – může být zdlouhavá, může být otravná, může být veselá i zábavná. Ale je to naše pouť! Naše vzpruha po náročném školním roku, po náročném dopisování esejí. Je to pouť, která když odjede, tak si každý povzdechne, neboť je mu jasné, že další takovou možnost si vystřelit růži v barvě své koleje bude mít zase až za rok.