Zrcadlo mysli
Znáte to mudlovské přísloví, kde se praví, že víno jest zrcadlem mysli? Nedávno jsem nad tím přemýšlela a napadlo mě, že my vlastně na hradě taková zrcadla mysli taky máme. Říká se jim čarostavy. Není jiného místa, kde byste dostali svobodnější ruku k tomu, abyste se vyjádřili. Samozřejmě, v hovoru toho na sobě člověk prozradí spoustu, přesto jsem toho názoru, že čarostav toho o nás kolikrát může říci mnohem více. Tento nekonečně velký prostor nám dává obrovské možnosti a je zajímavé pozorovat, co s ním různí jedinci dokáží udělat. Jsou zde lidé, kteří si s tvorbou svého čarostavu opravdu vyhrají a pravidelně jej obnovují, někteří si tam zaznamenávají své úspěchy, jiní chtějí světu předat poselství nebo se podělit o svou oblíbenou píseň. Myslím si, že je velká škoda, že tyto důležité maličkosti zaznamenávající naše postoje, zůstávají skryty do chvíle, než je někdo objeví náhodným kliknutím na profil. Proto jsem se rozhodla otevřít pravidelnou rubriku, kde vám budu představovat zajímavé čarostavy spolu s pocitem, jež ve mě vyvolávají, a v komentářích vám dám možnost, abyste i vy přidali svůj názor a ohodnotili tak tvůrcovu myšlenku.
Pro tentokrát jsem se zaměřila na čarostavy svých nebelvírských spolužáků. Jako vůbec první mě zaujal čarostav mé nejstarší spolužačky (sorry, Kate -usměje se-), který není ani dlouhý, ani barevný, je však krásně osobitý a úžasně vyjadřuje, co je Kate za člověka.
Té první větě jsem se musela upřímně zasmát, protože i když v sobě skrývá velké moudro, nemohla jsem si pomoct a hned mi na mysl vyplynul obrázek Kate v termínovou neděli, když začíná omlouvat svou hordu úkolů. I kdyby se sebevíc snažila, těžko si mohla vybrat něco víc ze života.
Ani při druhém prohlášení, mě z tváře neopouští úsměv, protože to je prostě tááák Reseovské. Kate rozhodně nepatří mezi ty, kterým by chyběla pořádná dávka drzosti a určitě ani to sebevědomí. Dejte si na ní pozor, protože s touhle holkou si není radno zahrávat!
Ani další příspěvek mě nenechává chladnou, protože jde o problematiku, která se mě nepřímo týkala. Nechci zde tahat ze skříně kostlivce, které bych chtěla raději nechat skryté, ale ve skutečnosti jsem na Kate a jí podobné hrdá, protože je osobnost, která se nebojí říct vlastní názor ani za cenu toho, že by se na ní za to spustila kritika ostatních. Upřímnost je něco, co se v dnešním světě zas tak moc nevidí a Kate je určitě člověkem, který se touto vzácnou vlastností může pochlubit. I proto bych jí chtěla popřát, aby ten příští rok byl tisíckrát lepší než ten probíhající. Máš to za pár, Kate. +mrkne+
Další čarostav, který bych Vám chtěla představit je velice originální a působivý. Jejím tvůrcem je znovunalezená studentka Sheila Lostris.
Ale pojďme dále. Poslední čarostav, který jsem pro Vás vybrala, je docela drsný. Dokonce jsem přemýšlela, jestli je vhodné, abych ho tady vyzdvihovala, ale nedalo mi to, protože i takové věci se někdy píší. Báseň "A Person, A Paper, A promise“ od doktora Earla Reuma si pro Vás připravila Emma Hayley Cartmell.
Já osobně mám tento druh poezie někdy raději než vznešené rýmy, kterým kolikrát vůbec nerozumím. Z díla cítím potřebu vypsat se ze svého trápení, trpkost a pesimismus, které mě skoro až šokují. A tak se nemůžu ubránit úvahám, proč si asi naše Emma dala do čarostavu zrovna tuto báseň. Upřímně doufám, že nesdílí autorův tragický pohled na život, protože zas tak strašné to podle mě není. Já jsem sice zapřísáhly optimista, ale držím se hesla, že každý si svůj osud řídí sám a jenom taková maličkost, jakou je naše přesvědčení, může všechno změnit.
A to je prosím pěkně vše. Jsem zvědavá, co si o tom budete myslet vy.