Nováčci na hradě!
Bylo to něco přes týden, co náš hrad zmizel v záplavě lososů, když pátravá oka hodně příležitostného a velice zřídka píšícího přispěvatele pro Lví tlapou (mě pozn. red.) zaznamenala několik z těchto mnoha nových tváří – úspěšné magíkolovce, grandiózní mozkovny či prostě lidé, kteří jen tak bloudí po chodbách hradu. Právě těmto vybraným jsem položil pár otázek, týkajících se hradu, studia a budoucnosti.
Všem vyslýchaným patří samozřejmě můj velký dík.
Před více než týdnem jsi poprvé prošla vstupní branou. Co na hrad říkáš?
- Hrad je úžasný. Po tom měsíci čekání venku je tu příjemné teplo, rušno a všude plno smíchu a kouzel.
- Zatím jsem se podívala za skřítky do kuchyně (pravidelně každé ráno tam chodím, protože ve Velké síni toho k jídlu moc nebývá), také trávím hodně času v Ďáblově jámě a zkoušela jsem i létat na Letové ploše, ale to mi moc nejde - zamračí se -. Samozřejmě jsem prošmejdila i Godrikův Důl, vypila zásoby čaje jedné profesorky, luštila nějaké kolejní i hradní soutěže... Fůů, toho je! Baví mě tu všechno!!!
- Inu, zatím jen tak pozvolna poznávám zdejší obyvatele. Seznámila jsem se s Annie Sami Criss (vytáhla si mě na rozhovor), s dvěma holkami z Nebelvíru, občas si popovídám s někým z Havraspáru. Zatím mě láká právě Mrzimor a Havraspár, ale mám na rozhodování a poznávání plusů a mínusů ještě měsíc a něco. - zazubí se a mrkne -
- Jsem velký internetový zbloudilec :) - usměje se - Ale ne, samozřejmě pocházím ze staré kouzelnické rodiny Sourirelů. ;)
- Zatím jsem o tom moc nepřemýšlela. Nedávám si velké cíle, ale malé drobné úkoly, kterými k cíli dojdu. Zatím poslední, čeho chci dosáhnout, je získání několika magíků :)
- Koukala jsem se na výpis předmětů a zaujal mě Literární seminář a nějaké Hudbohrátky. - mrkne - Ale líbí se mi toho víc, jen nevím, jestli bych toho víc zvládla.
- Přeci jen jsem nováček a radit moc nemůžu :) To je úkolem takových znalců, jako jsi ty! - mrkne na redaktora -
Druhou oslovenou je rozhodně nejrozepsanější z mých respondentů slečna Solveig Rogden.
Hrad je se všemi svými tajnými i netajnými možnostmi naprosto kouzelný. Zejména oceňuji grafickou přehlednost a jednoduchost a hlavně žádné reklamní bannery. Na hradě je vidět, že jej vybudovali a stále ještě budují lidé s co největší péčí a láskou k němu. Myslím, že jde o naprosto jedinečný projekt, který se ve virtuálním vesmíru hledá opravdu těžko.
Celkem brzy se mi podařilo vypátrat všechna tři tajná místa, zejména proto, že jsem o to i usilovala. Nešlo o žádnou náhodu, s výjimkou kuchyně, tam jsem měla štěstí hned, ale potřebovalo to ještě vypátrat vstupní heslo. Z toho, co mám jako nováček možnost vidět, se mi nejvíce líbí Sovinec, což bude asi tak trošku ovlivněno mým kladným vztahem ke zvířatům. Docela často však bojuji v Ďáblově jámě a také jsem se vrhla na spoustu soutěží.
V Dívčí umývárně se občas opravdu nasměji, některé nápisy jsou vážně vtipné.
Také už mám rozpracované dvě knihy do knihovny, pokud se tam objeví, budu mít radost a budou-li mít úspěch, budu šťastná.
To je náročná otázka. Pár lidí jsem zde poznala, ale těžko se z toho dělá objektivní pohled rovnocenný všem kolejím. Je tady malinko lidí, se kterými jsem již v malém kontaktu. Více lidí jsem potkala náhodou ve VS, ale následné obnovení těchto známostí je velmi sporadické.
Ne snadno se zde občas navazují vůbec nějaké přátelské rozhovory. Nemám koho bych pozvala třeba ke Třem Košťatům či koho bych pozvala na partičku karet (včetně zaučení). Ve VS bývá obvykle hromada lidí a tím pádem i hromada probíraných témat, a tak se ne vždy podaří navázat nový rozhovor. Dost často pak jde o rozhovory stávajících a dlouhodobých studentů, kteří si po těch letech mají co říci, používají různé přezdívky, narážky, polovtipy...atd., které obvykle bývají určeny jen pro "určité uši" a nováček jako já si pak nemá o čem povídat, protože je tak trochu mimo mísu.
Už jsem zde zažila i zřejmý nezájem o rozhovor ze strany někoho již barevného a chápu to, pro někoho, kdo zde má přátel dost musí být nováčci dost nezáživní.
Ale abych se vrátila ke kolejím, při vstupu do hradu jsem nebyla vůbec rozhodnutá kam chci. Mohla bych se rozhodovat maximálně na základě barevných preferencí, což by určitě nebyla šťastná volba. Ideální by bylo mít možnost na jednu exkurzi do kolejní místnosti každé koleje, protože předpokládám, že právě tam se dějí ty nejvíce kolejně specifické události. Mimo koleje se těžko odhaduje, jaké má kdo vedení, jak spolu kolejní kamarádi vycházejí či komunikují, jak často a jaké se pořádají kolejní akce a v jak vysoké míře je na každého studenta kladen důraz v rámci reprezentace koleje.
Řekla bych, že Harry Potter to měl přece jen jednodušší v obecně známých vlastnostech kolejí - hrdinové, chytrolíni, hodňásci a houževnatci. Tady to až tak čistě nefunguje.
Svoji kolejní volbu tedy zatím nemám rozhodnutou a jsem ráda za hromadu času, který mi možná pomůže si vybrat. Předpokládám, že pravděpodobně budu mít tendence jít za kamarády (budu-li v té době nějaké mít), případně se může ještě naskytnout další faktor, který mě ovlivní.
Docela dobrým indikátorem můžou být i kolejní weby či časopisy. Ty si také sem tam studuji.
O hradu jsem věděla už mnoho let, přesný prvopočátek nedokážu určit. Pravděpodobně k tomu došlo během googlení informací o knihách či filmech HP. Až letos na jaře, a opravdu netuším proč, jsem zatoužila se vydat do jeho útrob. A musím říci, že ten týden čekání na e-sovu byl velmi napjatý.
Čeho bys chtěla jednou ve své kouzelnické kariéře dosáhnout?
Myslím, že ještě toho o zdejších možnostech vím málo, abych si dokázala v tomto ohledu utřídit myšlenky. Zatím se mi zalíbila možnost stát se profesorem a předávat své vědění studentům, jen to bude chtít objevit tu správnou učební náplň. Případně se stát zaměstnancem a vykonávat funkci, ve které budu užitečná.
Obory teď řeším a čekám až bude zřejmé, co se zde bude učit. Možná zkusím nějaký jazyk (čistě pro mudlo-osvěžení) a také by se mi líbil předmět spojen s rozvojem osobnosti (ať už psychologie obecně či studium založené na empatii, přemýšlení, pozorování apod.). Lákají mě runy a také, bude-li možnost, předmět, pro který budu moci využit základy vektorové grafiky. Možná i lektvary, ale ty prý bývají velmi brzy naplněné.
Také bych ráda v rámci nějakého předmětu vypracovávala skupinové úkoly, lépe se tak s lidmi seznamuje na kvalitnější úrovni, než jakou poskytuje VS.
Nějaká rada na závěr?
Snad jen prosba o shovívavost a trpělivost vůči nám a v některých případech i otevřenost. Občas bych si velmi ráda s někým jen tak popovídala, třeba i soukromě mimo sovinec, ale ve VS, kde každý řeší tři rozhovory současně, leze pod stůl a houpe se na lustru k tomu, se to prostě nedaří. Dost často je VS na mne spíš taková divoká opičárna než místo pro rozhovor.
Občas mě napadlo, že kdyby zde byly třeba diskusní kroužky pro určité zájmy, tak bych se tam snáze chytla, protože bych měla jistotu, že jsem se objevila v místnosti s lidmi podobného charakteru a snáze bych tam našla kamaráda, se kterým bych si vždy měla co říci. Takhle o něj nemusím za celou dobu studia ani zakopnout.
Časem by nebylo od věci zde vytvořit něco jako povídací lobby, malé místnůstky pro krátké rozhovory zejména těm, kteří zde ještě nemají kamaráda - ten nápad je částečně inspirován online místnostmi na serveru www.zpovednice.cz . Je to anonymní rozhovor dvou osob, z nichž jedna je ve funkci vrby, jíž se ta druhá osoba "zpovídá" či svěřuje se svými současnými problémy, trápeními či jen otázkami.
Hrad. Velký, hranatý, co říct -zasměje se- , na hrad si snad názor udělali všichni. Na mne působí kamarádsky a zajímavě.
Průzkumník zrovna nejsem. Jsem spíše spisovatel. Moc míst jsem neprozkoumal. Tedy až na skvěle ukrytou letovou plochu. Do proslulé kuchyně jsem neměl tu čest zavítat a do lesa smím prý až po zařazení.
Obraz jsem si udělal. Nejraději bych nejspíš zavítal do Havraspáru a Mrzimoru. Obě tyto koleje jsou mi nejvíce sympatické. Pár lidí mne tipovalo spíš na Nebelvír. No, ale uvidíme, co na to klobouk...
O hradu? Jako každý správný kouzelník -usměje se a mrkne-
Který obor bys tu nejraději studoval?
Hrozně rád bych studoval stínomagii, na kterou mám nadání, ale bohužel ji nikdo neučí. Rozhodně bych chtěl chytit předměty mé sestřičky.
Nějaká rada na závěr?
Rada? Buďte šťastni, sami sebou a učte se. To poslední ignorujte. Dělejte co vás baví.
Čtvrtým dotazovaným je dívka, jež vydobyla nejvíce mozečků v souboji s našimi zrádnými kvízy. Nemluvím o nikom jiném, než o Wisterii Evelyn Accole.
Před více než týdnem jsi poprvé prošla vstupní branou. Co na hrad říkáš?
Já ani nevím. Jakmile jsem se zde ocitla, ztratila jsem slova, byla jsem vyvedena z míry. Nikdy jsem nebyla na místě, kde by bylo tolik lidí, kteří jsou (v některých okolnostech) stejní jako já. Na místě, kde je plno magie... Po několika dnech jsem si hrad honem oblíbila a dokonce se i stal mým druhým domovem -usměje se-
Zpočátku jsem nevěděla o hradu vůbec nic, ale jakmile jsem o něm pár řádku přečetla či asi někde uslyšela, rozhodla jsem se ihned si ho prohlédnout. Navštívila jsem dívčí umývárnu, kde jsem nakreslila pár věcí na zeď, a chvilku se mi zdálo, že jsem uslyšela Uršulu. Navštívila jsem také komnatu největší potřeby, letovou plochu (kterou jsem našla díky svým spolužačkám). Ale tyto místa mne tak neuchvátila, jako školní kuchyně. Sice tam byly spousty jídla, ale nezahlédla jsem žádnou dobrůtku, což mě zklamalo.
No, nejvíce mě to táhne do Nebelvíru, ale nevadilo by mi, kdybych byla v Havraspáru, Mrzimoru či Zmijozelu. Všechny tyto koleje jsou úžasné, ale moje cesta vede do Nebelvíru. Kdybych se tam však nedostala, nebyla by to pro mě katastrofa.
Dozvěděla jsem se o něm díky své kamarádce, která zde kdysi taktéž studovala. Jakmile jsem o něm slyšela, pocítila jsem takové divné šimrání - něco jako projev radosti.
Já ještě jistě nevím, čeho bych chtěla dosáhnout. Moc jsem o tom nepřemýšlela a myslím si, že ještě mám čas o tom přemýšlet. Možná během let studia na to přijdu. -zazubí se-
Který obor bys tu nejraději studovala?
Uff, je jich spousty. Tak asi ze všeho nejvíc bych ráda studovala ty základní obory jako třeba obranu proti černé magii a tak podobně. Jinak bych ještě ráda studovala i nějaké jiné obory.
Nejezte zelené pendreky! Jen červené! -zasměje se-
Předposledním respondentem a posledním osloveným chlapcem je výborný letec a skvělý čarokuluštitel, Ash Hetson.
Před více než týdnem jsi poprvé prošel vstupní branou. Co na hrad říkáš?
Tak mám ještě co poznávat. Jak tu už někteří vědí, do všeho se hned nehrnu, takže to tu prozkoumávám pomalu, každopádně se mi tu samozřejmě líbí :)
Vypadáš na zdatného průzkumníka zdejších míst. Kde všude jsi už byl a která prostora tě nejvíce uchvátila?
Nevím, jestli zdatného. Mám skvělé pomocnice, ale kupodivu nejvíc asi plošina, když teda nepočítám to, že po chvíli mě to opravdu přivádí k šílenství :D
Jistě jsi už poznal několik obyvatel hradu a udělal si alespoň přibližný obrázek o jednotlivých kolejích. Kam bys byl nejraději zařazen?
No, mám slabost pro hady, takže nejradši tam :)
Jak ses vlastně o hradu dozvěděl?
V podstatě sám, ale jistá osoba mě sem „dotáhla“. :)
Čeho bys chtěl jednou ve své kouzelnické kariéře dosáhnout?
Zatím tu nechci být za propadlíka, takže snad úspěšně zvyšovat ročníky. Co bude dál, to netuším. :)
K téhle otázce toho moc neřeknu. Ještě jsem se moc nerozhodl, pořád si teprve vybírám :)
Nějaká rada na závěr?
Rada, ode mě, to teda nevím. Maximálně, aby se u mě kdokoliv vyhnul lechtání a pavoukům, pak začínám být zlej. :D
A konečně posledním z dotazovaných je dívka, jejíž pouhé příjmení nám dává tušit, že dokáže velké věci – slečna Carrie Jones.
Je nádherný! Něco tak velkého a úžasného jsem v životě neviděla. Jsem tak šťastná, že zde mohu studovat. -celá září štěstím-
Ano, neustále se snažím prozkoumat, kde co je a kde se co dá sehnat. Ovšem nejvíce mě zaujala Velká síň. Je zde zábava a člověk si tu může popovídat s lidmi z různých kolejí a snad i získat nové kamarády.
Ráda bych byla zařazena do Nebelvíru. A to ne z důvodu, že jsem často koukala na Harryho Pottera. -směje se- Myslím, že Nebelvír je skvělá kolej se skvělými lidmi.
Jak ses vlastně o hradu dozvěděla?
Kdysi dávno zde studovala moje sestřenka, a od té doby jsem doufala, že mi také přijde sova z Bradavic. A přišla! -usmívá se-
Chtěla bych projít všemi zkouškami a být úspěšným absolventem Školy čar a kouzel v Bradavicích. Po ukončení studia bych se chtěla stát bystrozorkou.
Tak jak už jsem řekla, chtěla bych být bystrozorkou, takže bych ráda studovala bystrozorství a tomu podobné okruhy.
Nějaká rada na závěr?
Snad ani ne. I když pokud bych mohla citovat, myslím, že tenhle citát by se mohl líbit: „Z ničeho se nedá dělat věda, ani z vědy ne, natož pak ze života.“ Třeba někomu poslouží jako rada do života. -usmívá se-
To bylo tedy krátké přiblížení několika nových duší na hradě. Doufejme, že jejich nadšení nevyprchá a jednou se stanou třeba oporami svých kolejí.